Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh obyčejného šílenství aneb cesta do rozvinuté země

23. 02. 2015 22:06:40
Zamyšlení nad výhodou cestování - aneb, jsme na to tady u nás opravdu tak špatně?

Vyrazil jsem na cestu. Služební. Daleko. No ok, zas tak daleko ne, ale moře tam maj. A taky spousty kanálů (nejen v televizi). A protože to je na západ od našich hranic, tak jsem předpokládal určitou vyspělost. Taky jsem předpokládal, že ten rys kapitalismu, kdy si stojíme za tím co řeknem a který jsme po revoluci takřka sametově plyšové všichni chtěli a obdivovali, tak ten že tam bude jaksi naturalní... Jenomže jak se říká ve staré dobré Anglii - assumption is mother of all fuckups...

Každopádně vše začalo haprovat hned po příletu. V letadle jsem bohužel nenávratně pochroumal stylus k iPad, bez kterého jsem vedle jak ta jedle a nemůžu psát poznámky a kreslit sprostý obrázky při konferenčních hovorech...

Předpoklad - čeká na mne řidič, zavolám do agentury aby měl trpělivost a skočím do dutého obchodu pro free of dýpíejč stylus. Spousta času na cígo a kafčo po letu před jednáním v nějakém pěkném venkovském hotýlku...

Realita - řdič nejen že nečekal, ale bohužel nějak zapoměl, že má být na letišti - agenturní víla mne ujistila, že je to OK, a že mám dorazit k nim na letiště do kanclu a že mě někdo sveze... V obchodě na mne čuměli jak na svatý obrázek, a furt mi cpali za 7,99€ totálněhnusnoutulipánověrůžovoupropiskusgumou co s ní kreslí moje 7mi letá dcera... Nechápali co po nich chci... Ukázal jsem jim to na webu a prodavač se na mně podíval a téměř otcovským tónem mi doporučil ať si to objednám přes web ze států - to se v jejich zemi prý fuckaleneprodává... Prodává. Vím to - ten web byl jejich... Story v agentůře Strach a Blázen na cestování taxikem bylo ještě zajímavější. Paní nejdříve nemohla najít objednávku, pak když ji našla tvrdila, že driver was standing at terminal 4 to pick you up, pak z ní vylezlo, že teda ok, driver je na cestě. Přistál jsem v 9:10, a první jednání jsem měl od 10:30. Pro jistotu. Dorazil jsem na něj v půl jedné. Řidič hledal airport, pak parking, pak adresu hotelu kde jsem měl jednáni, pak hotel. Nenašel. Došlo mi, že pokud to nevezmu do vlastních rukou, tak budu vrah. Google kupodivu našel nejen hotel, ale i cestu k němu. Za 10 minut... Všichni na mně čekali. I náš generální ředitel... Celogenerální... Kupodivu se nikdo nezlobil. Všichni měli řidiče od jedné a té samé firmy... Google jsem použil jenom já a když jsem jim to vyprávěl , tak na mně koukali jako na zjevení... aha... vidíš... to mně teda vůůůůůbec nenapadlo...

Jakže je to s tou naší zaostalostí????? Mimochodem v 4 hvězda hotelu lezly štěnice jak palec... I v koupelně ve vaně... Brrrrrr :((((((. Jinak vše proběhlo témeř ve stejném duchu jako odjezd z letiště. Hotel nebyl v mapě na navigacích taxikářů, a tak se story s gůgle maps a beta navigací opakovaly při každé jízdě. Pivo není Heineken v lahvi, vodka není Stoličnaja, atd... Těch fuckups bylo za ty dva dny zkrátka moc... I na můj ryze východoevropský vkus.

Sedím v letadle, letím konečně domů, do té naší pěkně zaprděné polorozvinuté země v srdci kontinentu, píšu tenhle blog a říkám si jak je ten life fajn - večeřím teplý jídlo z porcelánu ve výšce přes 10 kiláků (který mám problém uběhnout na dýlku) koukám na to jak zapadá slunce za mrakama pode mnou a popíjím sekt - asi jsem si to zasloužil - navíc ke všemu jsem si naprosto nedobrovolně díky chybě nějakého super vzdělaného agenta s teplou vodou na letišti prodloužil pobyt na letišti o celý jeden den... Stálo mně to jenom 13 litrů navíc k letence za upgrade a den prosranej v business lounge KLM...

Ale zase jsem získal neodbytej pocit, že to s náma čechama není až tak zlý... Fungujem. Nejsme až tak zdegenerovaný... Díky za to a ještě jednu sklenku sektu na to aby nám to aspoň chvíli vydrželo...

PS: a máme super hokejky, a v rychlobruslení jsme rychleší než ti co to vynalezli na těch proklatejch kanálech co kvůli nim zvedaj po ránu i dálnici na letiště... a vůbec to tady v porovnání s nima funguje... a ne že ne...

Autor: Petr Volek | pondělí 23.2.2015 22:06 | karma článku: 12.73 | přečteno: 659x

Další články blogera

Další články z rubriky Cestování

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 239 | Diskuse

Regina Karasová

Boubín

S manželem si vyjet na cesty znamená obvykle malý turistický horror .. a nejinak tomu bylo i tentokrát, asi před měsícem, týden po vichřici Herwart, při výletu na vrch Boubín a stejnojmenný prales .

17.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 7. Díl: Co navštívit na cestě do Baskicka - Německo

V příštích třech dílech bych se rád zmínil o několika lokalitách, které nejsou tak zprofanované, ale dle mého soudu rozhodně za návštěvu stojí. Začnu od Německa.

17.11.2017 v 8:20 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 179 | Diskuse

Michal Dokoupil

V oáze Hedvábné stezky

Stejně jako po celá tisíciletí karavany Hedvábné stezky, i my jsme na naší cestě Čínou zastavovali v pouštních oázách, abychom se osvěžili po dlouhých kilometrech strávených v písečné krajině.

16.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 185 | Diskuse

Petra Brabencová

Benátská ,,socka"

Vaporetto, je vlastně takový vodní autobus - až na to, že je to loď! Má několik linek a kdo je v Benátkách poprvé má pocit, že je to složitější než metro v New Yorku.

16.11.2017 v 10:24 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 430 | Diskuse
Počet článků 1 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 659

Chlap co miluje život, životní optimista (bez ohledu na názor jiných, že optimisty by měli střílet), táta, nadšený golfista, kuchař amatér, milovník kofeinu a cigaret (jakkoliv chápající, že v hospodách se nekouří), obdivovatel krásných věcí, zarytý applista, a tak dále... 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.